MD:Junior Praha 2:4 (1:2)

Olad es an ot tavíd kat od ýtásed ytunim....

Nerozumíte tomu? Stejně tak já zase bohužel nerozumím vůbec tomu, co jsem dneska viděla:(

Během prvních pěti minut jsme měli k dispozici 4 rohové kopy z nichž jsme nevyždímali ani kapku. Standartky se rozmnožily o dva přímáky z ohrožující vzdálenosti, ale ani Vomočil ani Menšík si s nimi úspěšně neporadili, že by se někdo další snažil o dorážku ani ťuk. První čtvrthodinu jsme se pohybovali  téměř výhradně na půli hostí a neproměnili jsme jedinou šanci. Vzhledem k počtu standartek bez jediného většího ohrožení branky bychom se měli zamyslet tím, zda a co vůbec máme natrénováno, protože tohle a následující jsme předváděli naposled snad v přípravce, bože!

Junior přijel se soupiskou složenou výhradně z 01 a 02 hráčů, ale bez zbytečného respektu. Což se projevili v 15. minutě, kdy jeho první a do té doby jediná střela bezpečně doputovala za Švecova záda. Ještě chvíli se mohlo zdát, že z toho se nestřílí a že se vlastně, vzhledem k naší herní převaze, nic neděje a nemusíme se bát. Jenže opak byl pravdou. Sice jsme následující zhruba čtvrthodinku ještě lehce sem tam něco předvedli  - např. Vomočil přímý kop, který se hlavou snažil usměrnit Kudrna nebo Slovák , který si do slibného úniku nechal postavit ofsajd. Nic dalšího nestojí za zmínku. Za tuto dobu se Junioru povedla celá druhá střela na branku. Jenže hned tu třetí v 31. minutě  opět proměnil. Lidově řečeno - z lejna  nejen upletli bič, ale ještě s ním sakra zřetelně zapráskali. A ještě než zvuk dosvištěl, už se k naší síti snášel další přesný a takzvaně tutový gól, který nakonec s velkým štěstím škrtnul kopačkou mimo tyč Koubek. 34. minuta nám přecejen přinesla závan radosti - náš střední záložník z voleje krásně zavěsil náš kontaktní gól a v následném brejku nás podržel Švec, když vyrazil jedovatou střelu hostí.  Stejně jako v utkání s Bohnicemi jsme marně doufali , že do toho v druhé půli vlítnem a ukážeme co umíme.  Opak se stal opět smutnou pravdou. A netrvalo ani 120 sekund a skóre se zvedlo na 1:3. Že se tak stane, bylo z pohledu diváka jasné už ve chvíli, kdy se hráč Junioru rozbíhal k přímému kopu a my jsme stáli bez sebemenšího pohybu pěkně vyrovnaní v lajně jak špačci na drátě.  A přesto jsme přecejen ještě chvíli žili, další přímák načechral Menšík na hlavu Sedláka a ten usměrnil míč naprosto přesně 2:4.  Znovu Sedlák zkusil rychlý brejk a po něm si Slovák šanci nechal ukopnout.  Následovalo 10 minut totální holomajzny, co nezvoralo oraniště , zvorali jsme s přehledem sami. Klasika - přihrávky do nikam, na koleno, na tělo , do pasu nebo na kopačky soupeře...A už nám  prostě za zadkem hořelo. A my nejen, že jsme nehasili, ale nám se tak nějak ani nechtělo před ohněm aspoň zdrhat. Chvílemi dokonce i náš pomezní nabíral vyšší rychlost, než naši hráči.  A protože nám jasný průser nestačil, vyškolil nás Junior další standartkou, na kterou neměl Švec vzhledem k výšce šanci dosáhnout - 2:4. A když si ještě půl minuty před koncem ve vápně Koubek nechal nohu před útočníkem zbytečně dlouho, mohlo to být dokonce 2:5. Švec ale už další fík nepřipustil, naštěstí.

Tak já nevím... čekáte písemnou pozvánku dopředu, abyste chodili tím správným směrem??? Čekáte, že když necháte do nekonečna Sedláka sólovat a dívat se z povzdálí, jestli to tam protlačí , že se budem radovat z bodů??? Tenhle zápas rozhodli standartky - měli jsme jich 2x tolik, než soupeř a co z nich??? Vědí vůbec někteří z Vás, že máte DVĚ NOHY???? A  nakonec se na to vybodli i Ti hráči, kteří jinak projevují i totálně vyždímaní vysokou morálku, to je taky na pováženou....

Chytrému napověz, blbého kopni... Stále ještě Vás považuji na inteligentní a proto se pokusím Vám dát návod. Chytří pochopí a s blbama to stejně nemá význam táhnout... Víte, kdo to je Danggali?

Klikněte, čtěte, hledejte mezi řádky... a pokud se k tomu naučíte ještě pořádně nahlas štěkat, nemusíme jít příští zápas domů s nulou. Protože jinak si nedokážu představit, co budete dělat v utkání s horní částí tabulky!