TJ Sokol Stodůlky : MD 3:3 (1:0) aneb bod za šest litrů

Jak by se mohlo zdát z nadpisu, snažili jsme se nováčka třídy podplatit. Fakta jsou ale jiná a pravý důvod šestitisícové újmy byl zcela jiný. Ale to bychom předbíhali...

První vteřiny zápasu jasně ukázaly, že si minimáně pořádně zaběháme, protože soupěř sprinty evidentně trénoval. Po úvodním hvizdu si svojí rychlost vyzkoušel Brabec v souběhu s hráčem se stejným číslem na dresu. Naštěstí naše devítka jejich devítku vypoklonkovala, přesto se soupeř dostal záhy znovu k míči a vyzkoušel bdělost Švece v bráně. Brabce to lehce dopálilo a zkusil to střelou zdálky, přičemž domácímu brankáři slušně clonil Kudrna. Třetí minutou prosvištěl Sedlák, otevření skóre bylo nadosah, ale padající patka našemu útočníkovi zakryla mušku (kdo máte doma ségru, prosím posbírat čelenky a sponky a přikládat k dresu č. 7). Co nešlo zblízka, zkusila naše sedmička vzápětí zdálky, ale sítí nepohnula.  Prozatím jsme byli na hřišti aktivnější a dravější, Stodůlky to ale vyvažovali vysokým tempem běhu. V 11. minutě si se blýskl v do té chvíle největší šanci náš nejmladší hráč Adam Cízner, kdy jeho střela lízla břevno a zastihla domácího gólmana naprosto nepřipraveného...jenže chybělo oněch pověstných pár cenťáčků. Ve 13.minutě se soupěři vymstila ruka , která ve vápně zmařila Sedlákův pokus , k pokutovému kopu se postavil náš kapitán a zrovna toto utkání si vybral pro demonstraci hesla, že i mistr tesař se někdy utne. Vomočil minul levou tyč a naše morálka jako by tím na chvíli totálně vypnula. V  18.minutě se utrhlo  domácí  č. 7 a Švec neměl šanci.  A začalo to "bejt marný a začalo to chcípat..."  Ne, že bychom se nesnažili vyrovnat -  slibně vypadal pas Koubka, který se ale nakonec ukázal jako příliš dlouhý pro nohy Sedláka, Brabec zkusil další ze svých dalekonosných střel, Kudrna použil hlavu a to v obou významech, ale nepropasírovali jsme nic tam, kam bylo třeba. Před koncem první půle zkusil ještě zpříjemnit odchod do šaten Vomočil po zemi, ale jeho střela už trpěla vysílením, stejně jako vysoko nad bránu mířící Menšíkova. Na střídačce trpící náhradní trenéři senioři Brabec a Koubek , stejně jako mávající Duben zatím sice nepropadali panice, ale lehké zoufalství jim bylo v tvářích snadno čitelné.

Do drůhé čtyřicetiminutovky jsme nevkročili štastně. Švec sice nejprve silou vůle vleže nohama vykopal míč ohrožující jeho dočasný domov, ale Stodůlky nasadily systém mlýnské kameny mlely a mlely.  Vedrem stojatý vzduch  rozčísl z naší strany až v 55. minutě Sedlák, kdy se pokusil výkopem ala Van Damme vyrovnat. Už už nám letěly ruce vnad hlavu, ale domácí obránce míč mířící za brankovou čáru vykopl do bezpečí. V 57.minutě lehce zaspal Novotný a pokyn domácího trenéra "zkus to konečně levou"  byl vyslyšen - 2:0. Už to vypadalo, že se vezem, ale Vomočil včas zatáhl za záchranou brzdu a po faulu na Sedláka vzkřísil z přímého kopu naději - 2:1. Času bylo ještě dost, cca 2O minut a vypadalo to, že bychom se mohli ještě porvat, jenže minutu po Vomočilově trefě přišla studená sprcha - naši obránci nechali Švece v závaru málem umlátit - ten nejprve 2x vyrazil a potřetí už ho soupeř dorazil... tedy ne Švece , ale odražený míč za jeho záda.  Mohlo být vymalováno, protože oba týmy toho začínaly mít díky neutuchající sluneční lázni všeho plné zuby. Naštěstí domácí polevili  viditelně více než my a toho využil v 72.minutě Sedlák a překvapil domácí luxusním padáčkem.  Časomíra začala ubíhat o to rychleji, oč urputněji jsme se snažili vyrovnat. Nepomohl nám ani náš první roh, který přišel až 4 minuty před koncem. K prvnímu bodu letošného podzimu nás nakonec  dokopala střela Brabce v 77. minutě , kdy přemohl brankáře po zemi, v běhu a z nemožného úhlu. A tady se konečně dostáváme k těm šesti litrům - tolik stály kopačky, které tuhle branku přinesly a přitom to sami odnesly... jak ale prohlásil jejich majitel, na tom nesejde, hlavně ,že máme bod doma.

Svatá pravda. Jako divák a fanoušek vím po prvním zápase a po té, co jsem Vás opravdu dlouho neviděla v akci (a to ani na tréninku) ,  jen jedno - to zas bude dobrodružství!!! Místy možná dokonce detektivka. A sem tam bude vrah i ve vlastních řadách...  

FK Union Strašnice „MD“ – FSC Libuš „MD“ 2:1 (0-0)

Po, 5.9.2016, 17:30, hř. Strašnice – tráva

V poslední přípravném utkání před sezónou jsme přivítali na domácím hřišti tradičního soupeře FSC Libuš. Před utkáním mě šokoval, snad nejmenší a nejmladší hráč soupeře, když při příchodu na hřiště „pronesl“ co je to za děti.

V prvním poločase se hrál převážně vyrovnaný fotbal s několika šancemi především na naší straně, které jsme ale nedokázali dotáhnout do úspěšného konce. A protože naše „děti“ převyšovali soupeře v důrazu a bojovnosti měli jsme lehce navrch. Obrana směrem dozadu pracovala velice spolehlivě a směrem dopředu jsme byli schopni předvést kombinace s náběhy Sedláka, přesto se stav do poločasu nezměnil a zůstal vyrovnaný 0-0. Přesto jsme dál pokračovali v aktivní hře s několika akcemi, kterým scházela buď lepší finální přihrávka, nebo klidnější zakončení. Deset minut před koncem opět soupeřově obraně unikl Sedlák, kterého hosté zastavili až ve vápně faulem a nařízenou penaltu proměnil s přehledem Vomočil.


Po přestávce jsme nastoupili aktivně a naše mírná převaha vyústila ve vedoucí branku Ciznera (první za MD) po hezkém průniku Sedláka a jeho střele do tyče. Bohužel, jek je naším zvykem, po vstřeleném gólu jsme polevili, a náš nedůraz a nedorozumění soupeř po necelých dvou minutách potrestal vyrovnávací brankou, kdy hezkou střelou z poza vápna překonal Cebulu. Přesto jsme dál pokračovali v aktivní hře a deset minut před koncem unikl hostující obraně opět Sedlák, ta ho zastavila až ve vápně penaltovým faulem. Nařízený pokutový kop s přehledem a jistotou proměnil Vomočil a určil tak konečný stav 2-1.


Dnes jsme podali velice solidní výkon, na kterém se dá stavět, je potřeba zapracovat na finální fázi a větší podpoře útoku od obrany. Samostatnou kapitolou je proměňování šancí. Uvidíme v sobotu na prvním mistrovském utkání ve Stodůlkách.

Sestava: (CEBULA) – KOUBEK, BRABEC, KUDRNA, NOVOTNÝ – CIZNER, MENŠÍK, VOMOČIL, BERNER - SEDLÁK,KOLÁŘ

Střídali: Vízner, Slovák, Zitta J.

Branky Unionu: Cizner, Vomočil pen.

FK Union Strašnice „MD“ – Hostivař „MD“ 0:0 (0-0)

St, 31.8.2016, 17:00, hř. Strašnice – tráva

V dalším přípravném utkání, tentokrát na našem hřišti jsme přivítali v derby Hostivař. Soupeř přijel v hojném počtu a při rozcvičení jsme měli respekt.

Tentokrát nastoupil do branky Kováč, pro kterého to byl první zápas s rukavicemi. Přesto v prvním poločase vyřešil několik ošemetných situací, i když i několikrát zaváhal při vybíhání. Hra byla vyrovnaná, někteří hráči byli opět poprvé v kontaktu s míčem po prázdninách.

I ve druhé půli se hrál vyrovnaný fotbal s několika šancemi na obou stranách, al nikomu se míč za záda soupeřova gólmana nepodařilo a tak utkání skončilo spravedlivou bezbrankovou remízou.

Oproti utkání na Junioru jsme ale evidentně přidali a byla znát účast Vomočila. Doufám, že v dalším utkání proti Libuši opět předvedeme ještě lepší výkon.

Sestava: KOVÁČ – KOUBEK, BRABEC, KUDRNA, NOVOTNÝ – ČERNÝ, LUKÁŠ, VOMOČIL, CIZNER - SEDLÁK, KOLÁŘ

Střídali: JAROŠ, VÍZNER, HOLVEK, ZITTA J.

JUNIOR „MD“ – FK Union STRAŠNICE „MD“ 8:4 (5-0)

Čt, 25.8.2016, 17:00, hř. Junior – V Úžlabině UMT

V první přípravném utkání MD jsme zajeli k sousedům na Junior na UMT, kde jsme v minulém ročníku zvítězili 4-0. Tentokrát jsme na oplátku vyfasovali příděl, ale v přípravě to tolik nebolí, navíc prohra byla poznamenána zraněním našeho brankáře při druhé brance domácích.

V prvním poločase jsme zaostávali v důrazu kolem našeho vápna a po prázdninách se náš brankář nepotkal s ideální formou, navíc od 20 min. chytal zraněný. Naše šance jsme v průběhu úvodního poločasu neproměnili, a tak o přestávce byl stav hrozivý, 5-0 pro domácí.

Do druhého poločasu jsme si zapůjčili gólmana Junioru (za zraněného Švece), tím jsme se dostali více do hry, zvýšili jsme pohyb a důraz a dostali se ke kvalitnějšímu zakončením. Stav jsme upravili na rozdíl dvou branek, ale v závěru jsme po zbytečných chybách znovu inkasovali n konečných 8-4.

Úvodní přípravné utkání se moc nepovedlo, chybělo dost hráčů a doplatili jsme na zranění jediného gólmana. Pro některé to bylo první shledání s míčem po prázdninách a podle toho to také vypadalo.

Sestava: ŠVEC – KOUBEK, BRABEC, KUDRNA, NOVOTNÝ – ČERNÝ, BERNER, MENŠÍK, CIZNER - SEDLÁK, KOLÁŘ

Střídal: Kováč

Branky: Sedlák, Brabec (pen.), Černý, Kolář

Tři v jednom

Venku s Přední Kopaninou, doma s Ďáblicemi a do třetice venku se Střešovicemi. Plejáda tří prohraných zápasů a devíti ztracených bodů,díky čemuž jsme si podepsali 8. místo z celkových 12 týmů. Na chvostu tabulky pod námi zůstávají Chabry, Praga, Junior a Satalice.

Ač jsme všechny tři zápasy projeli, rozdíl mezi hranými venku a jedním doma byl  o délku koně. Na Kopanině jsme poctivým přístupem a výkonem na hranici sil, které jsme měřili s muskulaturou a herní vyspělostí domácích , soupeře zaskočili.  Pravda, hráli jsme víceméně defenzivně a dostali jsme od domácích obrovskou školu v sehrání standartních situací, zejména rohů. První 4 branky totiž padly právě z luxusně nacvičenýchstandartek a to v pravidelném rozmezí pěti minut. Poslední gól přidala Kopanina v 39. minutě a měla tzv. splněno. Sympaticky jsme se ani za tohoto stavu nevzdali, což chvílemi soupeře psychicky deptalo soudě podle výkřiků čím dál tím ostřejších slov. Čest zachránil v 69. minutě Sedlák  a celkově lze říci,že za toto utkání si kluci zaslouží pochvalu, přijet si na Kopaninu pro body by bylo beztak troufalé.

Oproti tomu domácí zápas s Ďáblicemi byl lidově řečeno "na pěst". A taky jsme si na ní naběhli. Zbytečně. Na podzim jsme hráli vyrovnaně 1:1 a v jarní odvetě jsme nafasovali 4 fíky i s bedýnkou.Pěkně rozvrženo 2 v první půli a dva v druhé. Celkově výkon jak po flámu a mátohy v pyžamech. Vzadu nic, vpředu nic a veprostřed vůbec nic. Škoda slov. A to se nám ještěmále zfackovali diváci mezi sebou. Domácí... vzájemně. No děs. Náladu nám navzdory konečnému výsledku 3:1 zvedlo poslední utkání na hřišti aktuálně 4. Střešovic, které mají našlápnuto na celkový bronz v tabulce.

Opět nás sice přinutili hrát víceméně zataženě, ale individuální výkony některých z našich byly na úrovni , kterou bychom očekávali od všech.  Všude to bylo "SKORO"... a skoro je prostě málo a ve fotbale nic. Trestuhodné prospání soupeřova rohu bylo to nejhorší, co jsme za poslední utkání viděli. Vedená statistika tohoto utkání ukázala cca 25 našich souvislých  přihrávek v první půli, pokles na 15 v té druhé a šílenost největší... 3 střely na branku soupeře ze hry za celé utkání!!! Zatímco ostatní se všemožně snaží dostat míč do vápna za každou cenu, posílají míče za obranu a zkouší obtesávat zblízka zdálky tak my prostě hrajeme na Plašila... dozadu dozadu dozadu, nač střílet , radši to zašmoulíme někde v neutrálním území. A tady je zakopaný pes veškerých našich neúspěchů. Občas se ze zoufalství někdo pardon nasere a zkusí to urvat sám, ale přiznejme si on soupeř taky není z pralesa a ten hnátek tam prostě dát umí. Čest naší práce tentokrát po Menšíkově rohu hlavou zachránil Kudrna v 72.minutě. Jedna z mála vydařených standartek tak, jak by měla vypadat.

No dost keců, asi sami cítíte, že to prostě není úplně ořechové. Tradičně lépe hrajeme se silnějším než outsiderem. Ale tečka za větou, ta chybí. Síla je, klička je, fyzička by byla, skluzy, hlavičky... ale ta taktika je pořád nějaká přibržděná.  

 V sobotu nás doma čeká poslední utkání (13.15 výkop, sraz 12.15) a do soustředění také poslední kontakt s hřištěm. Soupeřem je Aritma na 7. místě, kterou sice nemůžeme ani v případě výhry ohrozit, ale nebylo by nakonec přecejen fajn si na chabé konto 21 bodů něco připsat??? Nám by to teda radost udělalo:).